Košík
0
0,00 Kč
Strážov (Straßdorf) a Rečkovská lesní dráha
14.12.2020
Strážov byl jako vesnice založen pravděpodobně kolem roku 1679, kdy benediktini podstoupili svůj majetek panství Doksy. Do té doby existují záznamy z roku 1635, ty však hovoří pouze o rybnících v okolí Strážova. Samotný Strážov původně tvořily panská myslivna a 5 domů. Později byly připojeny další samostatné usedlosti. Místní část Strážov kolem roku 1900 čítala 13 domů s 51 obyvateli. Vesměs se jednalo o lesní dělníky, hajné a myslivce. V jednom z domů byla varna smůly. Pustý rybník nedaleko osady poskytoval písek skelné huti. Ta byla v provozu ještě roku 1788. Osada byla s okolními obcemi spojena pouze písčitými cestami: Stará Mělnická cesta vedla napříč osadou od Hradčan k Vrchbělé, tehdejší Kummer Weg (dnes Strážovská cesta) vedla na Bezděz. Strážovem procházela Rečkovská lesní dráha (viz níže). Do katastrálního území Strážov náležely ještě usedlosti:
Smolárna/ Smolná pec (Pechofen) - myslivna a hájovna nedaleko osady pěti domů
Tannelova zahrada (Tannelgarten) - osamělá myslivna se sušárnou šišek
Strážovská myslivna a adjunktský dům (Straßdorfer Forst u. Adjunkthaus)
Strážovský rybník (Straßteich) - myslivna 4 km severně od Strážova u stejnojmenného rybníka
Vavrouškův mlýn (Wawrouschkenmühle) - hájovna u Vavrouškova rybníka u Staré lipské cesty
Rečkovská lesní dráha
Výstavba dráhy byla zahájena v roce 1913. "Dřevo dlouho leží v lese, častý kalamitní výskyt sosnokazu napadá i mladé borové porosty," apeloval tehdy správce polesí u svého pána, hraběte z Valdštejna. První světová válka zpomalila výstavbu železnice. Koně i muži byli rekrutováni. Roku 1920 však dráha měla již 21,32 km. V roce 1922 ji přebralo do správy nově zřízené hradecké ředitelství ČSD. Dráha se prodloužila o necelých 5 km. V Radechově a v Břehyni, kde tehdy býval sklad dřeva pro pilu, byla zřízena nákladiště. Tato vlečka měla podle původních plánů pokračovat až do obce Srní. Rečkovská úzkokolejka měla převýšení 50 m a pouze dva železniční mosty. Nejnižší bod trati byl u Rečkova (231,1 m) v místě, kde úzkokolejka podjížděla klenutým podjezdem civilní trati. Výtopna pro lokomotivy byla také v Rečkově. Napájecí stanice pro lokomotivy byly poblíž pramenů či studní např. studna u Černých smrků, studna u hájovny Vejčín (trasa 1). Dráhu do roku 1945 vlastnili páni z Valdštejnů, poté přešla do vlastnictví státu. Po požáru Rečkovské pily roku 1950 byl provoz dráhy ukončen. Zařízení bylo rozebráno, z části posláno podobným lesním dráhám na Slovensku a část byla použita při výstavbě oceláren v Ostravě.
Za zmínku stojí i fakt, že nezávisle na projektu této dráhy měla v úseku mezi Radechovem a Lysou horou vzniknout trasa lokálky, která měla dle projektu z roku 1909 vést z Katusic u Mladé Boleslavi (trať ČSD 076) přes Bělou (080), Kuřívody a Židlov do Mimoně (086). Tato stavba se však nikdy neuskutečnila