Návrat divočiny

Dnešní podobu krajiny geoparku značně poznamenalo fungování vojenského výcvikového prostoru Ralsko v letech 1950-1991. Vzhledem k vysídlení obyvatelstva po druhé světové válce a k následnému vojenskému využití území došlo k "pustnutí" krajiny pod Ralskem a k její proměně z původní zemědělské kulturní krajiny na "novou divočinu" - zelený ostrov lesů, ticha a samoty. Po odchodu vojáků začala probíhat sanace zdevastovaných částí krajiny od munice, chemických látek a nepotřebných budov, dřívější osídlení již obnovit nelze.

Dnes Geopark Ralsko jedinečným zeleným ostrovem s unikátními přírodními hodnotami.

DOMOV ŠELEM A PTÁKŮ

Velká část geoparku je významnou ptačí oblastí vzhledem k jedinečné kombinaci suchých stanovišť na pískovcových horninách a pestré mozaiky mokřadních biotopů. Významné jsou především rozsáhlé rybniční soustavy, které jsou dokladem řemeslného umění a spolupráce člověka a přírody.

V "nové divočině" nalezly útočiště mnohé ptačí druhy i divoké šelmy (vlk). V jedné z největších obor ve střední Evropě, v oboře Židlov, probíhá záchranný program zubra evropského.

ROMANTICKÁ DIVOČINA

Rozeklaná a přitom fotogenická, jakoby zapomenutá a přitom obydlená krajina Podralska je člověku zdrojem inspirace. "Divočina" pískovcových skal hrála významnou roli v dílech romantismu, jedním z nejvýznamnějších básníků "romantické divočiny" byl Karel Hynek Mácha.

Zajímavé biotopy v Geoparku Ralsko

KVĚTNATÉ BUČINY

Květnaté bučiny rostou většinou na živinami bohatších půdách. Buk lesní bývá doprovázen javorem klenem, méně často jilmem horským. Bohaté bylinné patro zjara hýří barvami a poskytuje vhodné životní podmínky pestré škále bezobratlých živočichů. Celá řada rostlinných i živočišných druhů patří mezi vzácné, ba dokonce chráněné druhy.

Lokality: Velký a Malý Jelení vrch, Děvín

Zástupci fauny: podhorské druhy střevlíků (Carabus linnei, Cychrus attenuatus), majka fialová (Meloe violacea)

Zástupci flory: vzácná a chráněná lilie zlatohlavá (Lilium martagon), kyčelnice devítilistá a cibulkatá (Dentaria enneaphyllos, Dentaria bulbifera), kokořík přeslenitý, v keřovém patře lýkovec jedovatý (Daphne mezereum)

RELIKTNÍ BORY NA SKALÁCH

Reliktní bory se zachovaly na suchých a nepřístupných stanovištích stolových hor a skalnatých plošin, jsou posledními zbytky dávných borových lesů z počátku holocénu (před 11 tisíci lety). Vysychající a teplé lokality skalních hran hostí typické teplomilné druhy rostlin a živočichů.

Lokality: Hradčanské stěny, Široký kámen, Dlouhý kámen

Zástupci fauny: Lokalita Široký kámen je známa výskytem sokola stěhovavého (Falco peregrinus), výra velkého (Bubo bubo) a krkavce velkého (Corvus corax). Dále zde žije zmije obecná (Vipera berus), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis).

Zástupci flory: V keřovém patře najdeme vzácný jalovec obecný (Juniperus communis), na severní vlhčí straně Širokého kamene rojovník bahenní (Ledum palustre). Suchá stanoviště porůstá vedle běžného vřesu obecného (Calluna vulgaris) ostřice vřesovištní (Carex ericetorum) a kostřava sivá (Festuca pallens).

RAŠELINIŠTĚ

Rašeliniště vznikají na nepropustném podloží, bohatém na dotaci vody. Lodyhy mechorostů, zejména rašeliníků na vrcholech přirůstají a dole se v neprokysličeném prostředí přeměňují na rašelinu. Bývají mocné až několik metrů, představují významné zásobárny vody a stanoviště vzácných rostlinných a živočišných druhů.

Lokality: Černý rybník, Swamp

Zástupci fauny: Skokan štíhlý, ještěrka živorodá, zmije obecná, dále vzácné šídlo královské a šídlo sítinové.

Zástupci flory: K nejvzácnějším rostlinám patří hrotnosemenka bílá a ostřice plstnatoplodá, dále klikva bahenní, rosnatka okrouhlolistá.

RYBNÍKY

Člověkem založené, avšak s přírodou harmonicky propojené biotopy se vyznačují nevšední celoroční dynamikou. Rostliny a živočichové jsou zapojeny ve vzájemných vazbách, poskytují si navzájem potřebné potravní i fyzikálně-chemické podmínky. Různá společenstva - mokřadní, příbřežní, volné vody a dna.

Lokality: Hradčanské rybníky, Hvězdovské rybníky, Břehyňský rybník, Máchovo jezero

leknín bělostný
leknín bělostný

Zástupci fauny: Hnízdiště ptáků - vzácní bukač velký, čáp černý, jeřáb popelavý a orel mořský. Obrovské množství druhů motýlů (698 druhů u Hradčanských rybníků). Obojživelníci a plazi - mlok skvrnitý, skokan štíhlý, zmije obecná, dále vydra říční.

Zástupci flory: mokřadní druhy - vzácná tráva odemka vodní, prstnatec plamatý, ďáblík bahenní, rojovník bahenní, rosnatka okrouhlolistá, kyhanka sivolistá, leknín bělostný.

SUTĚ A SUŤOVÉ LESY

Sutě představují pro život extrémní stanoviště s výraznými teplotními i vlhkostními rozdíly mezi povrchem a vnitřními vrstvami. Povrch bývá ve dne přehříván a v noci se prudce ochlazuje, naproti tomu uvnitř je poměrně stálá teplota. Postupně dochází k vyplňování sutí zeminou.

Lokalita: Ralsko

Zástupci fauny: K nejvzácnějším druhům patří tesařík alpský a krasec lipový, hnízdí zde holub doupňák a výr velký.

Zástupci flory: Na vrcholové skále byla nalezena vzácná lněnka alpská, dále netřesk výběžkatý a česnek tuhý. V suťových lesích rostou mohutné jasany, lípy a borovice, v bylinném patře kyčelnice devítilistá, áron plamatý, měsíčnice vytrvalá a vzácná lilie zlatohlavá.

KULTURNÍ BOROVÉ LESY

Kulturní borové lesy jsou prosvětlené monokultury borovice lesní, doprovázené duby, břízami či jeřábem ptačím a smrkem ztepilým. Jsou to uměle založené, většinou stejnověkké lesy s pravidelnými odstupy stromů, sloužící k hospodářským účelům. Keřový i bylinný podrost je druhově chudý, stejně tak i druhová skladba fauny. Společenstva mechů a lišejníků však svou různorodostí a bujným pokryvem zdobí půdní povrch.

Lokality: velké plochy v okolí Skelné huti, Hradčan

Zástupci fauny: Typickým druhem je klikoroh borový, dále krasec měďák. Z pěvců uslyšíme skřivana lesního a lelka lesního.

Zástupci flory: V bylinném patru je hojná borůvka černá, brusnice obecná, vřes obecný a metlička křivolaká. Dále lišejník dutohlávka červcová.