Židlov (Schiedel)

Židlov (Schidel), poměrně veliká obec ležící přímo na okresní silnici z Kuřívod do Osečné, vystavěné v roce 1875. Sčítání lidu v roce 1921 vykázalo 79 domů s 374 obyvateli. Obec byla ryze německá, pouze jeden obyvatel byl české národnosti. Silnice spojující obec s Horní Krupou a navazující na mnichovohradišťskou silnici byla zpevněna v roce 1900 (dnes přerušena oplocením obory Židlov).

Hospodářská činnost a práce v lese patřily k hlavním zdrojům obživy. Vlašské ořechy ze Židlova patřily k vyhlášeným, zaručeně se tu urodily ty největší. Obec byla proslulá i chovem včel a výrobou šindelů. Kousek od obce byl v 18. a 19. století lom na pískovec. Později, roku 1908 byla v obci vybudována cihelna a cementárna. Roku 1901 zřídila v obci pobočku Raifeisen banka (pobočka banky byla též ve Svébořicích). Založení obce se datuje, stejně jako u většiny okolních vsí, do 12. až 13. století. Obce vznikaly "vyklučením" (vymýcením lesů). O osídlení oblasti se zasloužili mniši z kláštera v Hradišti. Nově osídlené vesnice náležely tehdy Koruně české a nesly označení Královské vsi. Ukončení života vesnice a násilné vystěhování probíhalo ve třech vlnách. První transport 25 rodin se uskutečnil již 11. července 1945, druhý 25. srpna, ten se týkal 22 rodin, a třetí odsun následoval 8. září a postihl zbylých 35 rodin. Obyvatelé byli shromážděni na návsi (u kapličky) a spolu s 30 kg majetku naloženi na nákladní auta. Na nádraží v Mimoni byli vysídlenci přeloženi do nákladních vagónů a vyvezeni za hranice ČSR

V obci byly čtyři hostince, v č.p. 13, 39, 53, 70. Hostinec v č.p. 13 měl i velký taneční sál. Hrálo se zde divadlo a konaly společenské akce.