Geomorfologie pískovcové krajiny

• Doporučená věková skupina: 6.-9. třída ZŠ, SŠ, max. počet účastníků 25 osob (min. 15 osob)

• Délka trvání: 5 hodin (při realizaci v lokalitě Vranovské skály nebo Hradčany, je díky nutnosti přesunům program celodenní)

• Prostředí programu: terénní program, možnost realizace v atraktivní lokalitě Vranovské skály (doprava je možná do Mimoně vlakem) nebo v Hradčanských stěnách (nutno zajisti autobusovou dopravu)

• Termín konání: na objednání

• Cena za program na účastníka: dotovaná cena na žáka 60,-Kč.

• kód pro objednání:  000 / Geomorfologie pískovcové krajiny

POPIS PROGRAMU

Program probíhá v terénu a umožňuje žákům zkoumat pískovcovou skálu přímo v přírodním prostředí. Žáci se seznamují s jednotlivými typy zvětrávání hornin a jejich viditelnými projevy. S využitím Atlasu pískovcových skal vyhledávají a určují rozmanité geomorfologické tvary. Práce ve skupinách podporuje spolupráci, komunikaci a sdílení poznatků. V závěrečné části této aktivity žáci shrnují svá zjištění a diskutují o významu nalezených tvarů, například jako úkrytů pro živočichy, čímž si uvědomují provázanost živé a neživé přírody. Následně se program přesouvá na vyvýšené místo s výhledem do krajiny, kde se pozornost zaměřuje na reliéf a procesy, které jej formovaly. Žáci pracují s nákresem horizontu, odhadují vzdálenosti a nadmořskou výšku a své odhady následně ověřují pomocí topografické mapy a buzoly. Součástí je také určování vybraných dominant v krajině. Program se dále věnuje výškopisu a principu vrstevnic, který je žákům přiblížen prostřednictvím jednoduché hry a využitím názorných pomůcek.

RVP

Základní vzdělávání (ZŠ)

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda

Přírodopis

• žák vysvětlí základní procesy probíhající v neživé přírodě (např. zvětrávání, vznik půdy)
• žák uvede příklady provázanosti živé a neživé přírody na konkrétních příkladech z krajiny
• žák rozpozná vybrané přírodní objekty a jevy v terénu

Zeměpis

• žák charakterizuje složky krajinné sféry a jejich vzájemné vztahy
• žák vysvětlí vznik a vývoj reliéfu krajiny působením přírodních činitelů
• žák využívá mapu, orientuje se v terénu a pracuje se základními topografickými prvky (vrstevnice, měřítko, orientace)

Fyzika (přesah)

• žák uvede příklady působení přírodních sil a jejich vlivu na krajinu

Střední vzdělávání (SŠ – gymnázia)

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda

Geologie / Geografie

• žák vysvětlí exogenní procesy a jejich vliv na utváření zemského povrchu
• žák popíše vznik a vývoj reliéfu včetně zvětrávání a eroze
• žák analyzuje krajinu jako výsledek působení přírodních procesů
• žák používá mapové podklady, orientuje se v terénu a interpretuje výškopis (vrstevnice)

Biologie (ekologie)

• žák vysvětlí vztahy mezi organismy a prostředím
• žák uvede příklady významu neživé složky prostředí pro organismy (např. skalní mikrohabitaty)